00 800 67 89 10 11

O projektu

Evropskou unii si mnohdy představujeme jako vzdálenou nedosažitelnou instituci. Neuvědomujeme si, kolik výhod nám členství přináší. V rámci projektu Díky, Evropo! představí devět inspirativních osobností několik konkrétních benefitů – od efektivního využití evropských projektů, širokých možností vzdělávání, přes volný pohyb zboží a kapitálu a výhody jednotného trhu po snadné cestování.

Díky, Evropo! je projekt infocenter Europe Direct, která působí po celé České republice. Europe Direct poskytují informace, které Vás o Evropské unii zajímají a připravují kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost v regionech.

01
Hanka a Lenka

Jak se Hanka a Lenka dostaly za evropskými víny

01
Jak se Hanka a Lenka dostaly za evropskými víny

“Jsme Hanka Vrublová a Lenka Grygarová, společně jsme založily firmu Navínko. Vína nás baví, tak jsme se rozhodly spojit práci a koníček. Dovážíme vína z menších rodinných vinařství z několika evropských zemí. To, že jsme součástí EU, nám celý proces výrazně zjednodušilo a zlevnilo.

Původně jsme pracovaly v bance, ale postupně jsme přišly na to, že potřebujeme změnu. Obě jsme se bavily vínem, jezdily na Moravu a dovážely ty nejlepší kousky našim známým. A tak jsme si řekly, proč nespojit našeho koníčka a práci. Začínaly jsme s moravskými víny, chodily na otevřené sklepy, navštěvovaly vinařské akce a taky jsme se na doporučení našich známých seznamovaly s novými vinaři. Moravu už jsme měly relativně pokrytou, tak jsme chtěly začít zařazovat do nabídky i zahraniční vína.

Za vínem do Španělska Úplně první cesta mezi zahraniční vína byla do španělské oblasti Rioja s Hospodářskou komorou ČR pod záštitou evropského projektu Enterprise Europe Network, který pomáhá menším a středním podnikům se vstupem na zahraniční trh. Pro normálního podnikatele je těžké se seznámit se zahraničním trhem, a my jsme to díky zapojení do evropského projektu stihly ve třech dnech. Díky proplacení cestovní nákladů a ubytování se mohou zapojit i menší podnikatelé jako jsme my. Organizace byla perfektní, vše do detailu naplánováno. Setkaly jsme se s více jak dvaceti vinaři, navštívily jejich vinohrady a výrobu.

Důležité je, jak se vinař o víno stará Na naší práci nás nejvíce baví cestování, komunikace s lidmi, setkávání, objevování nových vín i lokalit a samozřejmě degustace vín. Zaměřujeme se primárně na to, aby si to lidé užili, aby pili u každé příležitosti to správné víno. Vína proto vybíráme osobně, dbáme na lokalitu, jak se vinař o víno stará a co bude našim zákazníkům nejvíce chutnat. V současnosti dovážíme vína ze Španělska, Portugalska, Rakouska a chceme se zaměřit na německý trh a potom případně Itálii. Do budoucna plánujeme objevovat další skvělá vína z celé Evropy. Evropských vinařských lokalit je tolik a zdaleka jsme neobjevily všechno. Určitě máme ještě několik let co dělat.

Společný trh bez cla Evropský jednotný trh výrazně zjednodušil celní řízení. Přestože vína spadají pod alkoholické výrobky a musíme splňovat určité předpisy, tak celní řízení probíhá na elektronické bázi. Jsme registrováni v jednotném celním systému. Nemusíme vyřizovat povolení na každý dovoz, ale už jen informuje každý měsíc celní úřad, jaká vína jsme dovezly. Nikdo nám neklade překážky, každý se nám spíše snaží pomoci. Výhodou je, že se neplatí dovozní clo v rámci Unie, jak je tomu u mimoevropského trhu.”

A co vzkazují Hanka a Lenka dalším podnikatelům nebo lidem, kteří s podnikáním teprve začínají? "Určitě jděte do toho. Bude to chvíli trvat a stát hodně dřiny, ale za výsledek to rozhodně stojí," dodávají s úsměvem dvě mladé podnikatelky.

02
Dan Tržil

Jak Danovi změnilo cestování život

02
Jak Danovi změnilo cestování život

“Jsem Dan a jako digitální nomád jsem procestoval celý svět. Každý má jiné motivace stát se nomádem. Pro někoho je to hlavně cestování, pro někoho je to mít svobodu uspořádat si život, jak chce. Cestování po Evropě bez omezení a evropský pas mi v tom hodně pomohly. EU mi rozšířila obzory. Každá nová zkušenost mě posouvá dál. Dnes je můj život hlavně spojen s tvorbou podcastů.

Ještě na škole jsem vyjel na Erasmus+, který mě pomalu nasměroval na místo, kde jsem v životě teď.  Tam nastal zlom, měl jsem moc volného času a přišel jsem na to, že mě nebaví jen koukat na seriály a marnit čas u her, začal jsem poslouchat podcasty, což jsou audio pořady. Pomohlo mi to ve spoustě profesních i osobních věcech. Díky podcastům jsem se naučil většinu věcí – online marketing, o tom, jak funguje byznys na internetu a další. Navíc jsem si udělal na Erasmu kontakty po Evropě. Následujících pár let jsem využíval levné letenky a navštěvoval lidi, které jsem poznal na Erasmu. Odjel jsem dokonce ještě na jeden pracovní Erasmus, ale ten byl pro mě zlomový v tom smyslu, že jsem si uvědomil, co nechci v životě dělat.

Pracovat můžu odkudkoli S tvorbou podcastů jsem začal po tom, co mi skončila práce pro jednu firmu, která mi umožňovala hodně cestovat, a já musel najednou řešit, co bude dál. Vždy jsem chtěl podnikat a mít svoje projekty, nastala doba, kdy jsem neměl žádné závazky. Měl jsem našetřené peníze, a tak jsem si říkal, kdy jindy začít se změnou než teď. Zjistil jsem, že existuje možnost pracovat na dálku. Uvědomil jsem si, že člověk může spojit cestování a práci a nemusí pracovat do šedesáti, aby si našetřil a až pak začal cestovat. Se svým šéfem jsme se potkali na Bali, pět měsíců spolu cestovali, pak každý šel vlastní cestou, ale stále jsme byli v kontaktu a spolupracovali. V Evropě jsou ideální Kanárské ostrovy, je tam celoročně teplo, ale stále jste v EU, takže máte všechny ty výhody. Můžete bez větších poplatků volat a využívat stabilní připojení. Delší dobu jsem pobýval také ve Španělsku a nedávno jsem se vrátil z Řecka. Já už jsem teď ve stádiu, že nejedu na dlouhou dobu, třeba na 5 měsíců jen s batohem, ale už mám rád své zázemí. Spíš si momentálně dávám delší dovolený, které nejsou úplně dovolené, ale je to na půl i práce. Takže místo abychom s přítelkyní jeli někam na týden nebo dva, tak jeden na 3 nebo 4 a do toho pracujeme.

V Schengenu neomezeně Být občanem EU mi ulehčuje spoustu věcí. V létě tady potkávám spoustu Američanů, kteří řeší, že v Schengenu můžou být jen na 3 měsíce. Je fajn, že tohle řešit nemusím. Navíc často spolupracuji s kolegy z dalších členských zemí a navázat pracovní spolupráci je vážně jednoduché.”

Dan se odvážil a změnil svůj život. Vyzkoušel si díky Erasmu život v zahraničí, rozšířil si obzory a získal nové kontakty. Jak sám říká: “Není to pro každého, ale pokud o tom jen přemýšlíte, běžte do toho. Nebudete litovat.” Hledáte nové impulsy v životě nebo jen chcete vycestovat s batohem na zádech? Znáte jízdenku Interrail, která vám umožní cestování po celé Evropě? Letos EU znovu nabídne možnost získat čerstvě osmnáctiletým 12 000 jízdenek. Pokud si něčím nebudete jisti a potřebujete pomoc, kontaktujte e-mailem, telefonicky nebo osobně infocentra Europe Direct.

03
Jakub Miklín

Jak spojit vzdělávání a cestování

03
Jak spojit vzdělávání a cestování

“Jsem Jakub Miklín a dělám koordinátora Evropské dobrovolné služby (EDS) v Evropském centru mládeže Břeclav. Pomáháme mladým lidem, když chtějí vycestovat v rámci vzdělávacích projektů Erasmus+ do dalších evropských zemí. Díky neformálnímu vzdělávání naše projekty rozvíjí různorodé dovednosti mladých, na které není ve škole čas. V rámci všech projektů jsme dostali za hranice téměř patnáct set lidí.  

Ke své práci koordinátora EDS jsem se dostal poměrně náhodou. V roce 2006, kdy jsem ještě studoval na místním gymnáziu, přišla nabídka k účasti na jednom projektu v Rakousku. Probíhala tam simulace Evropského parlamentu, tak jsme jako skupina spolužáků vyjeli a hrozně se nám to líbilo. Řekli jsme si, že by bylo fajn umožnit i dalším mladým lidem takhle vyjet za hranice a dozvědět se něco nového, třebaže i netradiční cestou. Pro mě osobně asi největší pozitivum bylo, že jsem vyjel konečně někam do zahraničí a zjistil, že angličtinu, kterou se učím ve škole, můžu použít v praxi. Že to funguje, a že to k něčemu je. Rok na to jsme založili Evropské centrum mládeže Břeclav, což je nezisková organizace, která vysílá mladé lidi do zahraničí na krátkodobé výměny mládeže a tréninkové kurzy i dlouhodobé dobrovolnické projekty v rámci programu Erasmus+ mládež.

Vyjet do světa může každý Program Erasmus+ mládež je určen pro mladé lidi, tzn., že tam nezáleží na tom, jestli studujete, jste zaměstnaní, nebo zrovna práci hledáte. U každého projektu je věková hranice jiná, ale pohybuje se od 13 do 30 let. Erasmus+ se snaží zapojit všechny mladé lidi, ať jsou to lidé se zdravotním handicapem, pocházejí ze sociálně vyloučených lokalit, žijí v rodině, která má nízké příjmy nebo jsou znevýhodněni tím, že pocházejí z malého ostrova nebo vesnice, kde není tak snadný přístup ke vzdělávání a volnočasovým aktivitám. Nejvíce pozitivně účastníci hodnotí to, že poznají okolní země, potkají tam další mladé lidi a navážou kontakty. Navíc se díky proplacení většiny nákladů může projektů zúčastnit opravdu každý. U Evropské dobrovolné služby, která umožňuje účastnit se až dvanáctiměsíčních dobrovolnických projektů, je hrazeno ještě poměrně komplexní pojištění daného dobrovolníka, jazykový kurz a místní doprava.

Neformální vzdělávání Krátkodobé projekty trvají většinou týden až 10 dnů a potkávají se skupiny dvou až 8 lidí z účastnících se zemí. Projekt se vždy zaměřuje na určité téma. Může to být ekologie, nezaměstnanost, práce s handicapovanými, cokoliv, na co si vzpomenete. Účastníci pozitivně vnímají možnosti neformálního vzdělávání, vychází z toho, co oni sami se chtějí naučit, rozvíjí vlastní soft skills, pro které není ve škole čas. Je to založeno na sdílení zkušeností a znalostí, musí se naučit, jak spolupracovat s lidmi z jiných kultur. Například partner ve Francii dělá výborné projekty na ekologii. Bydlí se ve stanech, aby byli co nejblíže přírodě, což zase není obvyklé, protože většinou bývá ubytování někde v hotelu nebo v penzionu. Účastníci tam žijí ekologickým stylem života, tzn. že si vyzkoušíte praktické dovednosti, např. si vaří v hliněné peci nebo na solárním vařiči a konzumují výhradně místní produkty.”

Cestování a poznávání dalších zemí nám rozšiřuje obzory a pomáhá k pochopení světa okolo nás. “Lidé se k nám vracejí a vyjíždějí opakovaně a zároveň k nám proudí skupiny nových zájemců. Nebraňte se novým zážitkům”, uzavírá celé povídání Jakub Miklín. Chcete taky vyjet a poznat nové lidi i kultury? Není problém! S výjezdem Vám pomůže například Dům zahraniční spolupráce, Národní informační centrum pro mládež nebo jakékoliv infocentrum Europe Direct.

04
Tomáš a Michal

Jak jsme pomáhali stavět dětské hřiště v Rumunsku

04
Jak jsme pomáhali stavět dětské hřiště v Rumunsku

“Jsme Michal a Tomáš, právě jsme nastoupili na vysokou školu a již několik let jezdíme po celé Evropě se vzdělávacím projektem Youth Exchange pod záštitou Erasmus+. V současnosti chystáme náš vlastní projekt #CommunicativeYourope. Chceme naučit mladé lidi debatovat a zlepšit jejich argumentační schopnosti, což je důležité pro lepší komunikaci ve škole, v práci i v běžném životě.

Erasmus+ není jen pro vysokoškoláky, ale umožňuje mladým lidem cestovat a poznávat další mladý lidi z různých zemí. My jsme začali s výměnou mládeže už asi před dvěma lety, když jsme se vlastně omylem nachomýtli k výjezdu do Rumunska, který pořádala místní organizace Tmelník v Mělníce. Pořádně jsme nevěděli, co to je za projekt, ale zaujalo nás téma a bylo to prakticky zadarmo – máte proplacenou cestu, ubytování a jídlo. A tak jsme jeli. Je skvělé, že se projektu může zúčastnit prakticky každý, nezáleží odkud pocházíte nebo jaké máte vzdělání. Vyplnit přihlášku bylo hrozně easy, stačí jen základní údaje a proč jsme chtěli jet. Dostat se na projekt není těžké, protože mají problém najít zájemce, což je velká škoda.

Každý projekt má konkrétní výstupy Poprvé jsme byli v Rumunsku v malý vesničce spolu s dalšími 40 lidmi z různých zemí. Přes den jsou workshopy a teambuilding a každý projekt má svůj výstup. Často jsou tyhle výjezdy prospěšné i pro to místo. V Rumunsku jsme například pomáhali stavět dětské hřiště. Ale nejlepší na tom všem je, že se seznámí mladí lidé, kteří by se normálně nepoznali. Taková akce je skvělá k rozšíření obzorů a bourání stereotypů, které člověk může mít o ostatních lidech. S některými lidmi se do teď bavíme. V létě jsme stopovali přes Balkán a cestou spali u třech kamarádů, které jsme poznali na výměně.

Komunikace je klíčem k řešení problémů Po první zkušenosti jsme začali víc a víc jezdit. Výjezdy nás posouvaly a my jsme se sami chtěli podílet a předávat získané zkušenosti. Začali jsme blíže spolupracovat s Tmelníkem, se kterým pořádáme i náš vlastní projekt Communicative Yourope zaměřený na debatování, hledání kompromisu a zlepšování argumentačních schopností. Nic z toho se běžně ve školách neučí a přitom umět správně komunikovat je v životě moc důležité. Došlo nám, že často jsou projekty zaměřené třeba na migraci nebo ekologii, ale klíčem k tomu, aby se dalo něco z toho reálně vyřešit, je komunikace. A my jsme chtěli udělat projekt o něčem, co by mělo skutečný dopad. Myslíme si, že právě debatování je něco, co může doopravdy posunout ty lidi dál. Chceme, aby se nikdo nestyděl zvednout ruku ve třídě.

Náš první projekt Abychom mohli náš nápad realizovat, je nutné napsat žádost. My jsme psali dva větší dokumenty – jeden z nich byla ta samotná žádost, kde se píše, jaké jsou naše motivy uspořádat projekt a druhý je rozvrh aktivit. Dvakrát se nám žádost vrátila zpátky s tím, že k tomu mají výhrady. Vždycky u toho byl celý papír poznámek, co tam máme zlepšit, zpětná vazba nám hodně pomáhala. Teď napotřetí nám to vyšlo. Náš projekt se bude konat příští léto. Přihlásit se budou moct všichni mezi 17 a 30 lety. Pokud vás projekt zaujal, sledujte FB stránky Tmelníku. Výměna se bude konat někdy v létě 2019, tak zůstaňte v pozoru a podejte přihlášky.“

Jak říkají Tomáš a Michal: „Nebojte se vyrazit za hranice. Ukáže vám to nový směr v životě a přivezete si domu spoustu zážitků, na které budete rádi vzpomínat.” Chcete taky vyjet jako Tomáš a Michal? Poznat nové lidi, získat zkušenosti, vidět nová místa? Podívejte se na souhrnné informace na stránkách Domu zahraniční spolupráce, kde najdete všechny informace k Erasmus+, nebo se nebojte obrátit na Europe Direct, kde rádi poradí a zprostředkují další informace.

05
Radek Pernica

Jak se píše příběh evropského filmu

05
Jak se píše příběh evropského filmu

“Jsem Radek Pernica a vedu unikátní univerzitní kino Scala v Brně. Scala je součástí evropské sítě Europa Cinemas, která pomáhá udržovat tradici evropského filmu a zprostředkovává ho divákům ve 44 zemích. Těžko si umím představit evropský film a kina bez podpory evropských projektů. Znám to jen s nimi.

Brněnské kino bylo otevřené už od roku 1929. Před několika lety město Brno kino uzavřelo s tím, že provoz byl pro ně nezajímavý, neobstálo jednoduše před konkurencí multiplexů. Objevila se ale iniciativa na znovuotevření ze strany katedry filmových věd na Masarykově univerzitě a od roku 2013 se znovu naštěstí hraje. Přes den prostory kina slouží jako akademická půda a probíhají zde klasické přednášky a další programy. Na večer se to překlapne a stane se z toho standardní veřejné kino. Partnery sítě Europa Cinemas jsme prakticky od začátku.

Podporujeme evropskou kinematografii S Europa Cinemas jsem měl zkušenosti z kina v Boskovicích, které jsem dovedl jako jedno z prvních kin v ČR do této celoevropské sítě. Po mém nástupu do brněnského kina jsme vytvořili dramaturgickou strukturu, jinými slovy, jak by to kino mělo fungovat. Hned bylo zcela jasné, že je to kino, které může žádat o členství v Europa Cinemas. Byla to v podstatě jeho povinnost. Tato instituce poskytuje finanční a provozní podporu kin, která věnují prostor evropskému filmu. Dnes podporují víc jak tisícovku kin po celé Evropě a dalších koutech světa. Jako kino musíte splňovat jak obsahové požadavky, tak i nějaké formální. Nás přijali prakticky okamžitě, poněvadž nástup na brněnskou kulturní mapu byl opravdu výrazný, celý koncept je jedinečný. Náš program je zaměřený na evropský film, hodně s ním pracuje.

Máme přístup ke vzdělání i finanční podpoře Platforma Europa Cinemas je poměrně široká a každé kino si z toho může vzít, co mu vyhovuje. Na prvním místě je finanční podpora. Často se jedná o menší kina, takže peníze jsou pro ně zásadní. Součástí je i vzdělávání zaměstnanců kin. Na všech předních festivalech v Berlíně, Benátkách, Cannes a samozřejmě u nás v Karlových Varech organizují vzdělávací programy. Je zde možnost účastnit se odborných porot, dostat se do blízkosti filmových profesionálů. V neposlední řadě funguje síťování kin v rámci této platformy. Organizují se konference, kde máte možnost bavit se s Poláky, Maďary, Francouzi a zjistit, jak se dělá kino u nich, jaké jsou novinky v oblasti filmu a vedení kin. Může to být dost zajímavé pro lepší rozhled českého kinařství.”

Víte, jaké kino je ve Vašem okolí v síti Europa Cinemas a čím je jedinečné? Zjistěte, jaká kina pomáhají udržovat evropský film. A věděli jste, že kulturní vyžití nabízí i regionální infocentra Europe Direct? Sledujete naše Aktuality, rádi Vás uvidíme.

06
Olga Rosenbergerová

Jak vrací mléčný bar lidi do pracovního života

06
Jak vrací mléčný bar lidi do pracovního života

“Jsem Olga Rosenbergerová a vedu Mléčný bar NAPROTI, který pomáhá vracet znevýhodněné lidi do pracovního života. Práce jim umožní osamostatnit se a osobně se rozvíjet. V začátcích nám s rozjezdem podnikání pomohly příspěvky z evropských fondů. Bez nich by to šlo pomaleji. Evropské projekty nám i dnes otevírají dveře.

Začínala jsem v asociaci Trigon, kde jsme zdravotně postižené a jinak znevýhodněné lidi připravovali na práci a nabízeli jim pracovní rehabilitace. Chtěli jsme je posunout dál, dát jim příležitost, ale nemohli jsme sehnat zaměstnavatele, který by je přijal. Když jsem jednou šla po Masarykově náměstí v Ostravě, tak jsem si vzpomněla, jak jsem s maminkou chodila na mléčné koktejly. To mě inspirovalo k otevření Mléčného baru a sama jsem se stala zaměstnavatelem. Díky naší kavárně tak našli práci lidi, kteří by ji jinak hledali těžko.

Snadnější cesta k našemu cíli Dozvěděla jsem se, že jsou otevřené výzvy ESF (Evropský sociální fond) a IOP (Integrovaný operační program) na MPSV. S kolegyní to byl pro náš první evropský projekt a hodně nám s ním pomohli lidé z ministerstva. Napoprvé je to poměrně komplikované. Velkým problémem je, že píšete projekt, ale nemáte skutečné prostory, takže vaše představy a potřeby se časem mění. Investiční výzva (IOP) neumožňovala rekonstrukci objektu, který nemáte v soukromém vlastnictví, ale využili jsme dotaci na nákup vybavení. ESF zase poskytlo peníze na částečné pokrytí mezd na dva roky pro ty, kteří vedou handicapované zaměstnance, což nám výrazně pomohlo. Bez podpory fondů bychom mléčný bar také otevřeli, ale bylo by to náročnější a museli bychom shánět více zdrojů financování.

Vracíme lidem sebevědomí V prvopočátku jsme zaměstnávali tři lidi se zdravotním postižením, dnes máme 10 stálých zaměstnanců. Celkem jsme ale přípravu na práci zajistili 38 lidem se ZP. Od počátku jsem chtěla dát příležitost lidem s různým druhem postižením. Klademe důraz na to, aby si každý ze zaměstnanců vyzkoušel různé činnosti. Všichni začínají u mytí nádobí, pak jsou chvilku na place nebo se věnují přípravě jídla. Zaučení trvá až půl roku. Mezi tím lidé sami zjistí, jestli na tu práci mají a chtějí ji dělat. Buď se rozloučíme, ale již ten dotyčný má pracovní zkušenosti, nebo zůstane. Většina zůstává. Největší odměnou je sledovat posuny zaměstnanců. Získají sebevědomí, zkušenosti, ale jsou viditelné i posuny v oblékání, v samostatnosti, v komunikaci. Práce jim umožňuje růst v osobním životě.

Jezdíme na zahraniční stáže V současnosti se stále snažíme využívat možností EU a posíláme zaměstnance na stáže. Je to naprosto úžasné, někteří z nich byli takto poprvé v zahraniční. Byli jsme v Ceseně, v Římě, Bretani, všude se něco naučili. V Bretani to bylo zaměřené na výrobu. Řím byl zase založen na přístupu k zákazníkům. Navštívili jsme více restaurací a na základě pozorování a komunikace si naši lidé uvědomili, jak se k zákazníkům přistupuje v Itálii, v čem je to jiné a v čem by se oni sami mohli zlepšit.

Daří se nám měnit lidem životy k lepšímu. My jim můžeme nabídnout startovací pracovní pozici. A to je důležité jak pro jejich osobní rozvoj, tak pro integraci do společnosti.”

Začít podnikat není nikdy jednoduché, ale evropské projekty Vám mohou pomoci s rozjezdem. V případě dalších dotazů k podpoře v podnikání kontaktujte přímo Europe Direct.

07
Kryštof Hyvnar

Jak skauti ke klubovně přišli

07
Jak skauti ke klubovně přišli

“Jsem Kryštof Hyvnar a dělám vedoucího skautského centra Vanaivan. Naše stará klubovna už nedokázala vyhovět všem aktivitám, a tak jsme museli začít hledat řešení. Z podpory evropských projektů jsme postavili nové skautské centrum v Kopřivnici s širokým vyžitím pro nás skauty, ale i širokou veřejnost. Konečně se máme kde scházet.

Skautské centrum Vainaivan je sídlem organizace Junák – český skaut, středisko Kopřivnice. Do celého střediska dochází na 300 skautů – kluků, děvčat i dospěláků z okolních měst.

Stará klubovna už nestačila Před více jak 10 lety jsme pobývali v nevyhovující klubovně, na kterou už nikdo nechtěl přispět. A tak jsme podali žádost o finanční podporu pro stavbu nové klubovny u Regionální rady Moravskoslezsko, která spravuje Regionální operační program (ROP). Projekt byl rozdělen na dvě části. Nejdříve jsme postavili hlavní budovu a za dva roky nato jsme si podali ještě jednu doplňující žádost na úpravu okolí, na vybudování lanového centra a dalšího vybavení. Z rekonstrukce a rozšíření celého centra benefituje celá Kopřivnice. Nabízíme různorodou škálu aktivit a počet zájemců předčil všechna naše očekávání.

Důstojné zázemí pro spoustu aktivit Chodili jsme na “zkušenou” do skautských center, která využila podobných příležitostí a sbírali zkušenosti s evropskými projekty. Celý proces je byrokraticky náročný. Nakonec máme plnou skříň s šanony k žádosti. Ale když se na to kouká člověk zpětně, tak bych do toho šel klidně znovu. Dnes se na to dívám pozitivně, máme skvělé centrum a stálý příjem za pronájem prostor. Co mě ale těší nejvíc je, že po rekonstrukci se zvýšil počet našich členů a jsme schopni jim poskytnout důstojné zázemí. Centrum v prvé řadě slouží skautům, ale ve druhém patře se nachází malá tělocvična, kde se většinou schází dámy na jógu. Dále se tady pořádají teambuildingy, jezdí za námi školní výlety, školky, takže nabízíme širokou škálu programu.

Skaut je škola života Být skautem pro mě znamená být přítelem lidí dobré vůle, což je jeden bod ze skautského zákona, být světoobčanem – skaut je nositelem demokratických hodnot a diverzity. Jednou za čtyři roky se sejdou všichni skauti světa na jednom místě, napříč všemi náboženstvími – muslimové, židé, křesťané, hinduisté, buddhisté, kluci, holky. To si myslím, že je dobrým příkladem toho, co skauting umí. Jednoduše řečeno je to škola života. Mě ke skautu přivedl táta a starší brácha, ale často jsem překvapen, jak se k nám dostanou ostatní. Že našli druhou rodinu zní jako otřepaná fráze, ale někdy to tak skutečně je. Pro mě je být skautem druhá přirozenost, jsem skautem od malička a jak stárnu, tak zjišťuji, že všichni moji přátelé jsou taky skauti.

Jsem rád, že díky této investici máme nové zázemí a přinášíme možnost aktivního vyžití pro naše okolí.”

Jak říká Kryštof: “Nebyla to lehká cesta, ale když se na to dívám zpětně, ničeho nelituju, máme se přece kde scházet.” Podívejte se na Mapu projektů a zjistěte, co se všechno zrealizovalo za podpory evropských peněz. Sami uvažujete o podpoře vlastního projektu a nevíte, na koho se obrátit? Europe Direct je zde pro Vás a rádi zprostředkujeme další informace a pomoc.